Život štěněte

Zdálo by se, že život štěněte není nic jiného, než rituál krmení, vyměšování, spaní a hlavně stálého úklidu.  24 hodin spolužití s klubkem narozených štěňat vás ale brzy přesvědčí, že je tomu jinak. Osm psích miminek, které mají společného tátu a mámu, je osm různých povah a osobností. Rozdíly jsou patrné prakticky hned po narození, už jakým způsobem se poprvé přisají k mámině struku.

Chtěla bych se podělit s budoucími páníčky těchto krásných hovíčkových tvorů o první poznatky, které s nimi prožívám a oni si pak na dálku mohou vytvářet názor na to, jaké asi právě jejich štěňátko bude.

1. Černý pejsek (zelený obojek) -  narodil se jako první, zpočátku se zdálo, že to bude takový nešika, ale dneska se projevuje jako sólový hráč a když všichni v pelíšku společně spí, zjevně se nudí a jde hledat mámu, což činí hlasitým kňučením a štěkáním. Hlad rozhodně nemá, protože jakmile ucítí mámino teplo, okamžitě usne.
2. Černý pejskek ( tm. modrý obojek) - bráškovi jako by z oka vypadl - jsou to krásně černí kluci, tenhle však vypadá, že bude mohutnější. Je klidný  a jako první se začíná stavět na nožičky.
3. Plavý pejskek ( žlutý) - ten kdo má rád tmaváky - tak tady je barva skořice - velmi šikovný, je ho všude plno. Rozhodně to bude  velký parťák tam , kde o skopičiny nebude nouze.
4. Plavý pejsek ( hnědá barva ) - narodil se poslední a druhý největší - obrovský pohodář, v klidu si počká i na vážení - myslím, že bude celý táta Jacobi - nejenom povahou, ale i v barvě.
5. Plavá holčička (červená)  - opět barva skořice a pěkná dračice. Tím, že je největší, rozráží zástupy ve frontě na mléko, aby dostala tu nejvyšší kvalitu a jak je vidět na váze, tak se jí to daří. Tipuji ji na psí atletku, žádná překážka pro ni nebude nepřekonatelná.
6. Plavá holčička ( světle modrá) - krásná fena, příjemná, má předpisovou barvu a přehlídková mola jí budou určitě slušet.
7. Plavá holčička (fialová) kdybych měla popsat psí něžnost, tak ona by byla jejím vzorem. Jsem moc ráda, že se dostane do úžasné rodiny, kde o láskyplné pohlazení nebude nikdy nouze
8. Plavá holčička ( oranžová) v barvě hodně podobná fialové sestřičce, bystrá všetečka, velmi milá.

Zítra bude malým drobečkům týden. Každý den je na nich vidět. Je dojemné pozorovat, jak dobývají svět. Přes všechnu práci a probdělé noci, jsem velmi ráda, že o ně mohu pečovat s láskou pro ně i pro vás.

17.5.

Dnes je neděle a já od rána pozoruji s úžasem velké změny. Všechna štěňátka se staví na všechny čtyři. Zemská přitalžlivost je sice stále ještě silnějsí než ony a na její překonání budou muset ještě vypít nějaký "žejdlík" mlíčka, ale nevzdávají to a bojují.

Po snídani jsem si vyslechla psí koncert -  plavý Vašík (hnědý) se sednul na zadeček a spustil - árie to byla přenádherná,  vytáhne obrovské výšky a bráškové a sestřičky uchváceni jeho zpěvem, ani nedutali.

Budou se jim otevírat očička a první kouká na svět oranžová víla.

Jsou to štěňata opravdu nádherná - pastva pro oči a člověk neví, na kom oči nechat.

18.5.

Všechna štěňátka krásně přibývají na váze - trošinku upřednostňuji ty malé. Adélka zatím plně kojí a ačkoliv jsou mléko a láhev přichystané, jejich použití není nutné.  Jenom malý černý klouček byl trošku smutný, tak se pochoval déle než všichni ostatní i pohádku měl delší. Zvykám je na teplo lidské dlaně a přitom jim něco vyprávím. Pravděpodobně ještě nic neslyší, ale vždycky se krásně uklidní a pobrukují. Polovina štěňátek již má očička otevřená a věřte, že je to velká krása.

20.5.

Dnes máme barevný den ( sice barevné spektrum je trochu omezené ), ale barené je.  Všechna štěňátka mají očka otevřená, nikdo se už neplazí - sice stále vrávorají, jako když jdou z velkého flámu, ale ke svému cíli, což je mámin struk, najdou cestu vždy. Také si všichni umí sednout na zadeček. Vašíček v této pozici většinou zpívá a ostatní se snaží pobrukovat jako jeho sbor. Bavím se u toho podobně jako u filmu Sestra v akci - velká paráda, hodně energie.:-))

Ještě jedna veledůležitá informace - všichni překonali magické kilo.

22.5.

Štěňátkům je dnes 14 dní a mají se k světu. Dnes proběhla návštěva veterinární kliniky. Pan doktor všechny důkladně prohlédl a nenašel žádnou vadu. Konstatoval, že jsou ve velmi dobré výživové kondici a že jsou na svůj věk velmi šikovná. Za to, že se chovali způsobně, dostali odčervovací pastu, aby je v jejich zažívání nic netrápilo.

Tímto dnem přecházíme do věku batolete - a začně legrace. :-))¨

23.5.

Nikdo se neplazí, všichni se pěkně batolí a navíc -  rostou jim ZOUBKY. Objevují na svém těle nožičky i ocásek a také to, že v bedně jsou ještě sourozenci a že by s nimi mohla být zábava.

25.5.

Zábava začíná - první oťukávání, okousávání, ocucávání a hlavně příprava na souboje. Holčičky nezůstávají kloučkům nic dlužny a jdou do nich pěkně s vervou. Také vyměšování nabralo na intenzitě - ještě že existují absorbční podložky a jejich výměna v bedně je tedy rychlá a hlavně účinná. Adéla se o své děti vzorně stará - jsou to štěňátka voňavá a nádherně sametová. Koncem týdne se můžete noví páníčkové hlásit na krátkou návštěvu - sice je to velmi brzy, ale zase na druhou stranu musím uznat, že rozhodnout se na místě pro toho svého, je správný krok i z důvodu, že přednost u výběru pejsků mají  dřívější zájemci a ty pozdější zatím čekají. Věřím ale, že ani ten poslední nebude zklamán, protože jsou opravdu všechna krásná. :-))

Ještě jsem chtěla upozornit na skutečnost, že jména pejsků vůbec nejsou daná seznamem. Můžete si navrhnout jméno dle své představy, ale docela to spěchá kvůli hlášení, které musím odeslat.

26.5.

Den proběhl v duchu dalšího zkoumání svého těla a těl brášků a sestřiček. Moc hezké jsou doteky s mámou -  je v nich tolik něhy, že by se kdejaký dvounohý mohl přiučit. Poprvé ochutnali mléko z misky. Zkoušela jsem lahvičku, s tou to vůbec nešlo, ale dno velké misky pro štěňata bylo v mžiku čisté a tak jsem jim přilévala po lžících. Moc jim chutnalo. Adélka má totiž bříško celé podrápané a ačkoliv jí ho po každém kojení ošetřuju, musí jí to hodně bolet.

28.5.

Adélka kojí své děti mimo bednu a pro ně je to velká příležitost, jak objevovat nový prostor.Některé štěňátko opustí podložku jen na několik okamžiků a zase se vrací k mámě. Jsou však mezi nimi dobrodruzi, kteří nemají zábrany a ženou se vstříct novým zkušenostem.

Kdo myslíte, že je největším průzkumníkem? Vlastně.... cí - samozřejmě, je to Anička ( Annabella). Ta holka se nezalekne ničeho.

Jinak všichni pijí krásně mléko z misky ( 2x denně po kojení). Někdo si dokonce už ani nenamočí tlapičku. Dneska přijela první návštěva,

a já s velkým napětím čekala na reakci Honzíka a Madlenky, když čzn. nevyšla. Po slovech, naše je stejně nejhezčí, ( jak jinak) mi spadl kámen ze srdce. Velká rodina s velkým srdcem si získala určitě prvním dotykem i srdce hebkého stvoření. Ovšem, mezi všemi mláďaty dnes jednoznačně vyhrála soutěž krásy Novákovic Zuzanka. :-)).  Zítra jsou šťěňátkům 3 týdny - bude focení. :-)

 30.5.

Vcházíme do čtvrtého týdne života a jsme velmi šikovní. Pijeme vzorně z misky, snažíme se dělat loužičky na jedné straně bedny a  děláme naší mámě  radost i tím, že se z nás kvůli ní stávají horolezci. Ze strachu, aby nám neutekla i s přídělem lahodného moku, po kterém nám to už krásně běhá, štěká a moc hezky se usíná, přelézáme stěnu bedny a je to někdy úkol nad psí síly. Někdy to trošku bolí, ale ta námaha nám za tu dobrotu stojí.

Také jsme zažili návštěvy, neměly být nás všech, ale nakonec byly, protože všichni nevěnovali pozornost jenom těm vyvoleným, ale úplně všem. Užili jsme si mazlení a hlazení  a bylo to moc fajn.

3.6.

Minulé dny probíhaly v duchu objevování nového světa, rozeznávání prostoru a orientaci v něm a hlavně v rozvíjení tělesných dovedností. Štěňátka poskakují, dokonce se odrážejí ze všech čtyřech najednou, válejí sudy, Anička zvládne i kotoul a hlavně v běhu dokáží měnit směr. Tito malí medvídci jsou neobyčejně pohybově nadaní. Dále procvičujeme čurání na podložku - holčičky hygienu zvládají trošku lépe - je krásné pozorovat, jak se blondýnka zvedne a provede to, co se po ní žádá. Kluci v zápalu her, někdy zapomenou. Musím je ale všechny pochválit - pokrok je vidět u všech. Také jsem začala používat klikr ke znamení, že se bude papat. Zvládají tento povel dokonale. Dál se mazlíme - této činnosti není nikdy dost a holčičky i kluci bez vyjímky o pochování stojí, někteří si o něj umí říct. Máme trošku problém s kojící mamkou Adélkou. Drápky a zuby ostré jako jehly jí dávají pěkně zabrat a z tohoto důvodu se snaží kojení vyhnout. Nakonec jí ale vždycky uprosím  a  na chvilku jí donutím nechat si devastovat bolavé bříško. Má  ale spoustu mléka a  odpomoci jí od něj, mohou pouze štěňata.  Na konci týdne už snad půjdeme na malou chvilku ven, aby si miláčkové rozšířili obzory.

4.6.

Jako v každé taneční škole, tak i v té naší se začínalo pěkně pozvolna, krok sun krok. Po pomalé mazurce jsme ale  přeskočili mnoho dalších lekcí, neboť akční štěňata během týdne zvládla suveréně nejenom kvapík, ale i rejdováka. Jsou z nich v tomto ohledu profesionálové - v taneční soutěži pejsků  by rozhodně neudělala ostudu.

5.6.

Štěňátkům jsou 4 týdny a mají prakticky pětinásobnou váhu. Také se jim začíná měnit srst a heboučké hedvábí se mění na stejně měkkou srst hovíčků -odstíny začínají být trošku jiné a začíná se objevovat její typické zvlnění. Vnímají svět kolem sebe mnohem intenzivněji a někdy přistihnu jejich zkoumavý pohled. Chtěla bych v ten okamžik vědět, co je napadá a na co myslí. Včera také dostali druhé odčervení. Malý Andreo měl trošinku problém, tak musel na vyšetření. Nic závažného se neukázalo, to jenom dudly dudly klučičího přirození někdo trošinku přehnal - moc je při této činnosti hlídám a okamžitě zakročuji, ale nejsem u nich v každém okamžiku. Dneska už je všechno v pořádku. Také byli na chvilku poprvé venku - myslela jsem si, že jejich nadšení bude k neuhlídání, ale opak byl pravdou. Hrnuli se zpátky ke dveřím a pofňukáváním se dožadovali návratu domů - velký prostor je neoslovil, spíše vyděsil. Adélka už kojí jenom 3 x denně a to vždycky po jídle. Je to holka statečná a obdivuji jí za to, co vydrží. :-))

7.6. 12,00 hod.

Právě jsme po obědě - je to pěkný fofr, jak jídlo mizí z misek.

Páníčkové by jistě rádi věděli, co asi mají štěňátka k jídlu. Takže dnešní menu:

4,00 -  mléko ( psí sušené ) - +  3 lžíce kaše na větší vydatnost

8,00 - tvaroh s piškoty

12,00 - těstoviny s hovězím masem a zeleninou

odpolední svačina - ovesné vločky s jogurtem a žloutkem

večeře : rýže se strouhanou mrkví a máčenými granulkami ve vývaru

Na granulky si začínají štěňátka zvykat. Postupně je budu zařazovat až 3 x denně, aby po příchodu do nových rodin nevznikl problém. Značka granulí je Taste of the wild high Prairie puppy a zdá se, že jim bude vyhovovat.

Venku se jim stále moc nelíbí, nakouknou a hajdy zpátky. Mezi spánkem a jídlem si hrají a hry jsou to někdy velmi akční. Děvčátka nic nezůtávají dlužna svým bratrům a jdou do nich s plnou vervou. Stále hlídám aby se při zápolení  nikdo nezranil. Zvlášť se snažím hlídat bříška.:-)

8.6. - JE  NÁM  JEDEN  MĚSÍC

Dnes má svátek Medard a to je dobře, protože přinesl tolik toužebné ochlazení - ranní pobyt venku byl o poznání lepší, než ten včerejší. Dnes mají výročí a jejich jediné přání je být doma a dostat nějakou dobrotu. Slibuji, že obojí splním. Ale od zítra pobyt venku musíme prodlužovat, aby z nich místo hlídačů dvorů nebyli gaučáci. :-))Dnes by se nad jejich žalováním snad i zavřené vchodové dveře ustrnuly  a pustily by je dovnitř.

9.6..

Dnes celý den mrholilo, přesto  byla štěňátka venku spokojenější, ale musela jít domů, aby té jemné spršky nakonec nebylo příliš. Zítra by snad mělo být lépe a tak bych chtěla vyzkoušet pobyt v kotci a seznámení se s psí boudou. Také předpokládám, že se na čerstvém vzduchu víc unaví. V noci mě překvapili - nikdo už nespí v bedně, ale pěkoně po hovíkovsku si vytvářejí svůj prostor, tak jak jim to vyhovuje a kde se jim líbí. Pro mně z toho vyplývá jeden jediný úkol a tím je opětovné budování ložnic. Podkládám pod ně podložky, a prostěradla, aby se nenachladli - úkol je to nekonečný, protože málokdo vydrží na svém místě a většinou jdou zkusit, jestli o pár centimetrů dál, přeci jenom není lépe. Fota a galerii.

10.6

Život se štěnětem, a navíc když je jich 8, je nádherný a najednou přijde jak hrom z čistého nebe okamžik, kdy je všechno jinak. Včera prohrál svůj boj o život jeden z černých chlapečků a bolí to tolik, že nejsem schopna ničeho - pouze truchlím. Dopřejte mi prosím trochu času, abych se s touto situací dokázala vyrovnat. Velká ztráta je to i pro jeho nastávající rodinu. Máme obrovský žal - děkujeme za pochopení.

17.6.

Z miminkovských batolátek se stávají rošťáci. Je jich všude plno, probíhají závody v běhu, skoku vsokém i dalekém, metání kotrmelců i válení sudů na všechny strany. Štěňata jsou zdravá a spokojená. Souboje naráz utichají a z rozpustilých darebáků jsou rázem plyšáci, kteří upadnou do spánku na místě , kde se zrovna nacházejí a kdyby spokojeně nepobrukovali, vypadali by jako hračky, které zapoměly uklidit děti. Je to veliké štěstí.

Den se také velmi uklidnil. Už není nic haotické - krmení se opakuje v pravidelných intervalech, máma ještě několikrát denně "přikojuje" a jejich pouta jsou velmi silná. Je dojemné pozorovat, když si přijdou pro  Adélčino pohlazení a naopak jde o strach, když je začně vychovávat - to pak mnohdy berou do zaječích a ženou se schovat.

Jako kdyby mi chtěli udělat radost, od pondělí čurají opravdu jenom na podložky u dveří, které pouze stáhnu, vytřu podlahu a je hotovo.

Hodně chodíme ven a broučci si to užívají. Když se rozprchnou každý na jinou stranu, nezbývá mi nic jiného než pobíhat a počítat.

19.6.

Dnes je štěňátkům 6 týdnů. Tento den se měl nést v duchu lékařském, neboť jsme byli domluveni ve veterinární ordinaci na očkování a čipování. Pan doktor se ale zapoměl u kraviček na pastvinách a tak nás s omluvou přijala pouze jeho asistentka. Na podělí jsem byla domluvena na kontrolu s poradkyní chovu, tak musím rychle prosit o změnu termínu i u ní. Slibovala jsem štěňátkům za statečnost samé dobroty a tak se podával kuskus se zeleninou a rybou a jako moučník šlehaný tvaroh s vajíčkem a piškotem. Škoda že není lepší počasí a stále prší - pobyt mezi kapkami deště drobečkům moc neprospívá. Venku jsou velmi rády a závody v běhu se mění ve sprinty, jen jim ouška poletují. :-)

20.6.

Dnes zavolal pan doktor, že můžeme přijít do jeho ordinace i když je sobota. Drobotina nebyla statečná, protože byla nejstatečnější. Nikdo ani nekvikl.Všechno proběhlo v pořádku a tak jsou nejenom naočkovaná, ale hlavně všechna dostala " čipobčanku", podle které se vždycky najdou, ať jejich kroky povedou kamkoliv. Deštivý den nám opět kazí náladu a když už to trošku vypadá, že ospalé sluníčko vypije alespoň nějaké kaluže, spustí se znovu slejvák. Snažím se pro ně vymyslet nějakou zábavu, nevětší úspěch měla malá vařečka, o kterou se tahali, ale pouze do té doby, než jim jí čmajzla jejich hravá mamina a pak už jen létaly třísky. Bylo po zábavě a Adélka dostala vyhubováno. Také měli na odpoledne připravené máčené granulky, které měli dostat k odpolední svačině - pouze na chvilku jsem se vzdálila a našla jsem misku prázdnou - Adéla koukala jako svatá na mostě - přeci bych si nechtěla myslet, že by něco takového provedla ona. Musela jsem improvizovat a tak jsem na honem připravila celozrné pečivo s tuňákem a mrkví - pravděpodobně to byla dobrota větší, protože misky byly v mžiku prázdné.

23.6.

Dnešek se nesl ve znamení kontroly poradkyně chovu paní Lidmily Černé. Trochu jsem byla nervózní hlavně z toho, zda mám vše řádně připravené, zatímco štěňata byla v naprostém klidu. Návštěva je vůbec nerozhodila - kontrola probíhala rychle a organizovaně. Štěňátka se nechala prohlédnout a zvážit a poté vzorně uléhala na svá místečka. Byli jsme pochváleni za prostředí a čistotu odchovu a dále a to paní Černá zdůraznila za socializaci štěňat - klidná, kontaktní, milá. Všichni jsou v pořádku - nůžkové skusy, dobré ocásky, žádná kýla, bez paspárků, kluci v pořádku varlátka - pouze několik bílých znáčků, které jsou v toleranci a ještě se mohou změnit, až štěňátka přesrstí. Anička a Vašíček mají zatím trošku kropanatý nosík, ale i to bude v budoucnosti jiné. Měla jsem radost, že všechno dobře dopadlo, a že jim po této kontrole  bude vystaven průkaz původu.

Den proběhl docela hezky, odpoledne se vyčasilo a tak si mládežníci užili dosytosti i pobytu venku a přišlo i několik návštěv. Je pravda, že domů je zažene už jen výstražný štěkot mámy - to se letí domů schovat, jako by šlo o život a tak to má být.

24.6.

Venku je zase nevlídno a tak jsou štěnda opět doma a zjevně se nudí.  Mají tady teploučko, topím v kotli, vyklidila jsem prostor na hraní a snažím se jim dávat různé podněty, aby jim den rychle utekl a aby jim nové věci byly k užitku. Přivykám je na hřeben, aby s ním tak jak porostou, neměli problém - v pohodě si nechávají pročesávat kožíšek.¨

Chtěla bych připomenout značku granulovaného krmení, které dostávají už 3 x denně a zjevně jim vyhovuje. Taste of the wild high Prairie Puppy - americké krmivo, existuje ještě ve verzi s lososem - dá se koupit v za cenu do 1.300,-- Kč 13,6 kg v internetových obchodech s dopravou zdarma až k vám domů.  Dále mohu doporučit kanadskou Acanu  Dog Adult Large Bred.  Koupíte rovněž v internetových obchodech do 1.600 kč / 18 kg s dopravou zdarma. Pokud možno se vyvarujte granulí, které obsahují kukuřici a obiloviny. Já stále ještě 3 x denně vařím, ačkoliv jsem slyšela včera od poradkyně chovu názor, že by měla štěňata před odchodem k novým majitelům, být zvyklá pouze na granule - promiňte mi to, ale chci jim přilepšovat hlavně syrovou stravou. Chutná jim všechno a misky vymetou do pěti minut. Pokud budete mít jiný názor, můžete mi ho sdělit. Každé štěňátko dostane na cestu domů granule na které je zvyklé a pokud budete měnit ( možná ještě za kvalitnější :-)), můžete začít přimíchávat.

26.6.

Dnes je štěňátkům 7 týdnů a den to byl hezký  - sluníčko nám dopřálo hodně pobytu venku. K husté hovězí polévce s kapáním a zeleninou dostal každý na oslavu smetanového pribináčka, ale také poslední dávku odčervení. Lucce začaly prázdniny a tak sluníčkové odpoledne proběhlo v její režii - hrála si s drobotinou venku na koberci a byla to moc hezká podívaná. Několik malých kousanečků sice utržila, ale vůbec jí to nevadilo - myslím, že se caparti chovají velice hezky a zařadili jsme i tuto hru do výchovy, aby byli připravení na vaše děti. viz fotogalerie. Musím říct, že tahle parta krásných štěňat se chová velice způsobně a vůbec nic nemá společného s demoliční četou, jak se obvykle traduje. Jsou to zlatíčka. :-))

29.6.

Jak jsem je dostala.

Od té doby co opustili bednu jsme spolu sváděli tuhý boj o podložky - neustále jsem je v kleku podkládala, převalovala a konejšila, aby do pěti minut byli zase někde jinde. Když už mi docházely síly, dostala jsem spásný nápad a vytáhla své "božíhodové" bundy. Od té doby se žádné útěky za lepším místem ke spaní nekonaly. Dokonce ty bundy nevzaly ani za své a mohu je dál v klidu oblékat. Tři dny už jsem nenašla žádnou louži, kromě ranních na určeném místě a tak jsem ustĺala mrňatům na ovčí dece. Je velká, teplá a kromě nich a mámy se na ní vejde ještě spousta hraček. Doufám, že se jim na ní bude hezky odpočívat a pokud by měl někdo problém, dostane znovu osvědčenou bundu.  Počasí stále není nic moc a tak hledáme chvilky k podniknutí dobrodužných výprav a že je stále co objevovat. Dnes objevili díru v plotě do zahrady - moc jsem z toho radost neměla, za to oni obrovskou. Ve snaze je ze zahrady plné indických běžců dostat, se naopak dostala  do zahrady ještě Adéla, kterou chytl amok a trojčila v trávě, jako by ji viděla poprvé. Pro štěňata to byl pokyn k napodobení a tak vznikl divoký psí rej, plný pohody a hlavně štěstí. Kačeny nechápaly, jenom přihlížely, ale z klidu je to nevyvedlo a dál odpočívaly pod ořešákem.

Věřte mi to nebo ne, ale dnešní váha byla u pěti štěňátek naprosto stejná a to 7,1 kg, Anežka váží 6,5 a Aischa 6,6. -musím jim nějak přilepšovat. :-))

 1.7.

Chceme vám všem popřát l. krásný prázdninový den, hlavně dětem aby se splnily všechny jejich sny a přání a třešničkou na dortu aby se stali jejich chlupatí malí kamarádi.

U nás je stále veseleji a  veseleji, štěňata od jejich dovádění nemůže nic odradit - pouze mámin výstražný štěkot je stále ještě zahání do bezpečí domu. Hry jsou stále divočejší, ale probíhají podle nějakých tajných psích pravidel a stačí zakňučení brášky nebo sestřičky a agresor své aktivity zanechá. Navíc teď smí do zadní zahrady když už není rozmočená a to je pro ně veliká paráda poskytující nová dobrodružství, obíhačky, schovávačky apod. Hlavně zjistili, že se tudy dá znovu prolézt do zahrady k běžcům a to je neodolatelné lákadlo pro obě strany. Všechna mláďata jsou zvědavá ( ačkoliv káčata mámu Apolenku dávno přerostla ) a tak se chodí navzájem okukovat, nikdo ale neprovokuje. Nejprve jsem dělala různá opatření, aby se k sobě nedostali, ale pak mě napadlo, že i tato zkušenost je součástí budoucí povahy pejsků. Jsou úžasní, krásní a jedineční nejenom tím, že jsou naši. Zakazuji si myslet na to, že všechno pomalu končí.

Pokud si již kupujete do zásoby krmení, nezapomeňte na to, že do 1 roku byste měli krmit granulemi pro štěňata velkých plemen. Omlouvám se, za tuto svoji poznámku, je mi jasné, že to všichni víte - já jenom abych něco neopoměla. :-))

2.7.

Horký červencový den nedovolil štěňátkům celodenní pobyt venku,  většinu dne proto prožily uvnitř domu - dovádění bylo obrovské a také se šlo z návštěvy do návštěvy. Každého radostně vítají nejlépe okusováním nohou a vrtění je tak veliké, že by jim mohli závidět členové lidových tanečních souborů. Připomíná mi to jednu zvláštní zkušenost s dětmi z dětského domova - byly najednou všude kolem mne a každý z nich chtěl alespoň pohladit - lásky, pohlazení a vlídných slov není nikdy dost.

Večer jsem je dostala domů až po půl desáté, koukám na ně jak spokojeně spinkají a uvědomuji si, že je to naše poslední společná noc. Zítra odchází pomněnka Andělika. Tak hezké sny.

 3.7.

Tak to je tedy Eldorádo - jen co se venku  trochu ochladilo, štěňata vyrazila cesty za dobrodružstvím a byla to tedy jízda. Ony určitě tuší, že se něco stane a tak se rozhodly vynahradit si to co zmeškaly i to, co již nestihnou. Hlavně jsem nestíhala  já. Z jedné strany zahrady jsem je vynesla, aby vzápětí byly zpět. Divoké reje nebraly konce, právě tak jako souboje. Je už půl jedenácté a ony se dnes snad ke spánku neuloží. Snáším to ráda, mám pořád ještě možnost si je užívat. :-))

 6.7.

Přiznávám, že jsem po odchodu pěti ze sedmi štěňat, nebyla schopna nejenom nic napsat, ale ani nic dělat. Včerejší den proběhl  v duchu velké nostalgie - a přestože jsem si nejednou říkala, že snad únavou padnu, nikdy se to nestalo a dneska vím, že mě 8 týdnů se štěňaty nesmírně obohatilo -  toho štěstí a radosti bylo tolik, že si to jeden snad ani nezaslouží. Věřím, že každý jeden z těchto úžasných tvorečků bude ve své nastoupené cestě pokračovat a přátelství a někdy i potřebná tolerance bude v každé "smečce" vždy na prvním místě. :-))

Najednou je tady prázdno a nezvykle ticho. Jenom Aischa s Bertíkem mi občas připomenou, že tady stále ještě nejsem sama. Ale i na nich je vidět, že své sourozence při hrách postrádají a včera hledala štěňata i Adélka. Jsem moc ráda, že všechna štěňátka se v nových domovech cítí dobře a to hlavně zásluhou vás všech, kteří jste si je vybrali a znovu a znovu vám za to budu děkovat, protože to co jste pro ně již udělali a stále děláte, zaslouží můj obdiv. Upřímně a z celého srdce si toho moc vážím. Přeji hezký večer. :-)

15.7.

Od odchodu štěňátek do nových domovů uplynulo 10 dní, ale mně se to zdá celá věčnost. Moc se mi po té drobotině stýská, ačkoliv mi společnost do neděle dělali ještě Bert a Aischa, najednou nebylo co uklízet a hraní těch dvou bylo velmi umírněné. Nejvíce se jim líbilo na zahradě, kde pozorovali kačenky a honičky a úkryty byli jejich hlavní zábavou. Už je tady pouze Aischa a úplný klid. Možná je to tím, že je tady stále se svojí mámou, která ale nejeví zájem o celodenní hry, spíš jí sem tam čmajzne nějakou hračku, se kterou se jde schovat, aby snad malou nenapadlo, že by jí snad mohla ještě kojit a nebo má už štěňat, která kojila několikrát denně do 8 týdnů, plné zuby. Je pravda, že Bertík dostal napít ještě před svým odchodem v neděli - hodná máma.

Dnes 15.7. je den na odčervení.

Skoro všichni máte problém se zakusováním štěňátek do nohou hlavně dětských a  tak jsem přemýšlela, jak s tímto problémem naložit.

Napadá mě také, že by štěňata měla odcházet od mámy ještě později - kdy by měla už odkousáno - štěňata si mezi sebou právě kousanci vyjasňují a upevňují své postavení ve smečce. Je pravda, že to byl až poslední týden, kdy štěňata začala mezi sebou svádět boje a všechno  vrcholilo den před jejich odchodem - ve skutečnosti to byl teprve začátek a konec zároveň, který byl koncem předčasným. Děti jsou pro štěňata tím objektem, kde hledají pokračování v nedokončeném a jejich útěky a křik,  povelem k útoku. Když to na mne zkusila Aischa, stačilo zvýšit hlas ( fuj to nesmíš) a už mám klid. Když ale přijdou děti, je štěstím bez sebe a vyrazí s pocitem, že bude velká legrace a možná by si mohla i kousnout. Štěňátko si ale nemůže vytvořit dominanci nad dítětem a musí být ukázněno. Důležité je neutíkat a nekřičet. Vyzbrojte své děti novinami stočenými do ruličky, aby mohly útočící štěně třepnout s výstrahou fuj, nesmíš a pokud možno od štěněte odejít. Důležité je ale si po chvilce štěněte všimnout, pohladit a nabídnout malý pamlsek, aby vědělo, že se nezlobíme. Možná by mohl pomoci i obojek, pomoci kterého by dítě mohlo štěně od sebe odstrčit opět s výstrahou fuj. Vytřepání za kůži nemusí být u dítěte učinné a štěně to může naopak ještě brát jako výzvu.

Chtěla bych ještě upozornit, že štěňata jsou na levé straně krku čipována, a nejsem schopná říct, jak se čip může chovat. Snažte se tedy spíše brát za kůži více vpravo, aby se náhodu čip někam neposunul. Musím se na toto zeptat na veterině.

Mám velkou radost z toho, že všichni svá štěňata chválíte  za jejich šikovnost a chytrost a  že jste ochotni jim tolerovat jejich někdy přílišnou aktivitu a některé prohřešky, které  určitě výchovou a hlavně po přezubení  zmizí. Přeji všem, aby radosti bylo přehršel a zlobení jenom maličko a abyste se všichni měli štěňátkově hezky. :-))